Přírodní pohromy v horním a dolním Podesní (1.část)

• 1591

V noci z 21. na 22. června, kdy lidé v Šumperku klidně spali, se nad Bratrušovem a Kopřivnou strhla nevídaná bouře, která se změnila v strašlivou průtrž mračen provázenou větrnou smrští, neustálým hromobitím a blesky. V obrovské povodni, kterou tato strašlivá noc přinesla, mělo zahynout na sto osob, takže některé oběti zřejmě vůbec nebyly nalezeny.

• 1616

4. května zasáhlo oblast mezi Pradědem a Šumperkem zemětřesení, které bylo zaznamenáno na celé severní Moravě. K žádným větším škodám zřejmě nedošlo.

• 1706

Obce Bukovice a Pekařov byly postiženy nevídanou bouří s krupobitím. Bouře začala 20. května 1706 v 18 hod. a trvala dvě hodiny. Rozvodněný potok (tj. Losinka) strhl domy č. 31, 69, 9 a 85. Při této pohromě se utopilo 14 osob, 5 dospělých a 9 dětí. Hluchoněmý muž z domu č. 69 byl mezi nimi. Mlýn č. 69 byl příšernou hučivou řekou stržen, přičemž se mlynářka Juliana Wolfová i chůva a tři děti utopily. Těžký mlýnský kámen byl valen proudem vody 200m, a to až k domu č. 82 (naproti rychtě). Rovněž Pekařov byl v tento den zle zpustošen. Dva roky poté zakoupila obec proti povodním zvon, který byl zavěšen v místní kapli. Z neštěstí byly obviňovány čarodějnice. Na památku povodně slavily Bukovice a Pekařov vždy 20. 5. „Den zaslíbení“.

• 1730

Další velkou povodeň přinesla Losinka 16.5. 1730 především do Velkých Losin. Nynější hostinec V Zátiší (původně hostinec patřil k rychtě) byl 2 metry ve vodě. Rovněž kostel se hřbitovem byly pod vodou. V zahradní zdi před farou byl asi metr vysoko nad zemí zasazen pamětní kámen, který ukazoval tehdejší stav vody. Losinka tehdy nepřipomínala říčku, ale jedno velké jezero. Od této katastrofy pravděpodobně pochází velkolosinský „Den zaslíbení“ - 16. května.

• 1770

V tomto roce řádila v prostoru Divoké Desné (u tzv. Tureckých domků) veliká bouře údajně spojená se silným zemětřesením. Zřejmě došlo k velkým sesuvům půdy (strže), protože se vyvrácené stromy i s kořeny dostaly až do rozvodněné řeky. V roce 1776 vichřice způsobila veliké škody v Anínském revíru Koutů.

• 1774

V poledne 20.6. 1774 byl Bratrušov postižen strašnou bouřkou spojenou s krupobitím, jakou dosud nikdo nezažil. Na paměť této události bylo rozhodnuto si připomínat každou středu před sv. Petrem a Pavlem „Den zaslíbení“, kdy nikdo v obci nesměl pracovat. Všichni vesničané měli vykonávat zbožné procesí s knězem k pěti tzv. větrným, nebo-li bouřkovým křížům, které byly vztyčeny na návrších nad obcí.
Krupobití tehdy zničilo veškerou úrodu na polích. Kroupy roztávaly tři dny a byly odklízeny lopatami. Na loukách ležela suť a bahno, stromy v lese i na zahradách byly vytrhány i s kořeny, voda také odplavila domy, stodoly, chlévy a ovčince. Utopilo se mnoho dobytka, především ovcí.

• 1783

Velká voda, která nadělala velké škody na domech i polích zasáhla ráno 21. května 1783 Kouty a Rejhotice.
Obyvatelé pak přijali slib, že v památnou sobotu nebudou vyvážet na pole hnůj, protože ho voda tehdy z polí odplavila.

• 1796

13.5. způsobila průtrž mračen velké škody na polích Vízmberského panství. V Bukovicích škody na majetku dosáhly částky 57 zl. 51 kr. Velmi těžce byl postižen Maršíkov.

• 1800

Podobná katastrofa postihla obce Vízmberského panství 31. května. Toho roku dopadly nejhůře Petrovice nad Desnou, kde byly škody spočítány na více než 110 zlatých. V Bukovicích to bylo 20 zlatých. Patrně byl opět velmi těžce zasažen i Maršíkov, neboť 31.5. si obec připomínala „Den zaslíbení“.

• 1813

Mimořádně velká povodeň postihla horní část údolí Desné. Následkem průtrže mračen, která nejvíce zasáhla okolí Pradědu, voda strhla všechny řeky a v mohutném proudu se valila do údolí, kde ničila všechny mosty a cesty, rvala stromy i s kořeny, odnášela hospodářské nářadí, zvířata, v Rejhoticích také ničila domy a zanechávala po nich jen jámy a rumiště. Jednalo se nepochybně o stejnou katastrofu, která ve dnech 26. až 28. 8. postihla Jesenicko.

• 1817

Při povodni na řece Desné byl stržen velký jez u Krenišovského dvora.

• 1821

Neobvyklé počasí se rovněž objevilo 20. a 21. června 1821, kdy napadlo v Jeseníkách velké množství sněhu, který sahal až po kotníky a zůstal několik dní ležet než roztál. V následujícím roce, po horkém a suchém létě, nastal mírný podzim, takže ořešáky a olše podruhé rozkvetly a maliny nebo jahody byly na trhu až do října. Teprve 21. prosince poprvé na Pradědu napadl sníh. V témže roce (1822) postihl Kouty a Rejhotice ničivý orkán, který v lesích napáchal velké škody.

• 1826

Po průtrži mračen došlo k velikým škodám v povodí řeky Oskavy. V Bedřichově bylo zbořeno mnoho domů.

• 1839

Na jaře tohoto roku, patrně po tání sněhu, se rozvodnila řeka Desná a poškodila břehy a hráze u Krenišova.

• 1868

Velká průtrž mračen se přehnala nad Bratrušovem a Rejcharticemi 25. a 29. května. Ta způsobila veliké záplavy a škody v okolí Šumperka. Povodeň byla srovnatelná s rokem 1591. Menší škody byly vysvětlovány tím, že domy nebyly již dřevěné. Od 17. do 31. 5. nebyly však v Šumperku naměřeny žádné srážky, zatímco 2.6. zde byla naměřena poměrně vysoká hodnota srážek - 57, 9 mm. Nelze vyloučit chybu v datování povodně.

• 1880

Jedna z povodní, která je tradičně uváděna jako tzv. stoletá voda a která způsobila v Podesní značné škody, proběhla 12. srpna 1880. Předtím došlo už k povodním 5. a 6. 8. jak na moravské i slezské straně Jeseníků. Po velké průtrži mračen odpoledne 12. 8. se daly do pohybu obrovské proudy vody padající do údolí Divoké a Hučivé Desné. Podle dobového tisku neměla síla proudu řeky pamětníka. Nejhorší situace nastala v Koutech a Rejhoticích, kde bylo zbořeno a odplaveno mnoho domů. V Ulrichově bělidle a úpravně byla stržena polovina budovy a mandlovny. Zle poškozeny byly rovněž železárny a drátovny Kleinů. Všechny mosty přes Desnou zmizely beze stopy, silnice byly zničeny a celá doprava narušena (silnice přes Červenohorské sedlo byla zprovozněna 21.8.). Mnoho ovocného stromoví bylo vyvráceno a odplaveno. Kde dříve rostlo obilí, tam se po povodni nacházely jen nánosy bahna a písku. Také bylo odplaveno velké množství orné půdy. Mnohde došlo ke stržení břehů i s pobřežním porostem a následným sesuvem půdy.
Pochopitelně největší újmu nesla vodní díla na Desné od Kout až do Šumperka. Zničeny byly splavy všech tkalcoven, valch a vodních pil, mlýnů v Koutech, Rejhoticích a Kociánově. I stará vodní díla, která vydržela nápor mnohých povodní, byla zcela zničena. Většina jezů nebyla však starší 13ti let (v roce 1867 došlo dle vodopravných záznamů v Podesní patrně také k velké povodni). Z losinských vodních děl byl prokazatelně zničen splav a stavidla u tzv. Rotterovy pily a mlýna (dnes samota Filipové), z něhož se zachovaly jen ubohé zbytky, zcela odplaven byl splav, tzv. Schilderova mlýna (dnes samota Maršíkova) a také splav losinské ruční papírny. Bez větší újmy odolal jez maršíkovského mlýna, který v té době patřil Willibaldu Peterovi.
Ve Vernířovicích rozběsněná Merta uchvátila Johanna Klappera z č. p. 169, když se pokoušel odklízet hranici dříví. Jeho matka Rosa se mu snažila pomoci a zaplatila to svým životem. Deset dní po katastrofě byly škody jen v povodí Desné vyčísleny na více než půl milionu zlatých.
Povodní byly také paralyzovány všechny panské pily, které se nacházely při horním toku Desné v Koutech a Aníně. Nebylo možno zpracovávat povodní poškozené ani nové dřevo. To byl také jeden z nejzávažnějších důvodů, proč se panství rozhodlo postavit neprodleně (v letech 1881 – 1883) velkou parní pilu ve Velkých Losinách, nezávislou na zdroji vody a dostatečně vzdálenou od řeky a tím chráněnou před povodní. Povodeň byla také i v roce 1883.

Zpracoval: Stanislav Hošek